Dobrá Vína - víno, eshop, prodej, obchod, moravská, francouzská vína - Dobrá Vína new

Moravské odrůdy

Moravské odrůdy

14. 7. 2017

André :
byla vyšlechtěna ve Velkých Pavlovicích panem Ing. Horákem jako kříženec odrůd Frankovka a Svatovavřinecké. Je to velmi pozdně zrající odrůda s vysokými sklizněmi, při umírněné sklizni a dobrém vyzrání hroznů poskytuje velmi kvalitní vína. Velmi tmavá barva je podobná vínům z jižních zemí, voní po zralých ostružinách , lesních plodech, kávě a povidlech. Chuť je plná a vláčná s pěknou perzistencí a harmonickou tříslovinou. V gastronomii se bude skvěle snoubit s grilovanými masy, zvěřinou a plesnivými sýry.
Cabernet Sauvignon :
odrůda pocházející z Bordeaux, byla oblíbena na královském dvoře, patří k nejkvalitnějším odrůdám na světě. Zraní je velmi pozdní, hodí se jen do teplých lokalit, jinak hrozny nedozrají. Víno je granátové barvy s pomerančovým okrajem, ve vůni intenzivně cítíme černý rybíz, třešně, makovice, ostružiny, tabák, kůži, cedr a marmeládu. Chuť plná s výraznou tříslovinou, velmi vhodná pro zrání v sudech barrique a k archivaci. Kombinujeme s nejkvalitnější hovězí svíčkovou, zvěřinou a plesnivými sýry.
Frankovka :
tradičně pěstovaná odrůda na Moravě, dlouhé a velké modré hrozny zrají v říjnu. Barva je světlejší rubínová, vůně skořicově kořenitá s ovocitostí ostružin a višní přecházející do hořké čokolády. Skvěle se snoubí se zvěřinou, tmavými masy, steaky a uzeninami. Dříve se běžně používala do kupáží s Modrým Portugalem. Kvalitní přívlastková vína jsou vhodná pro zrání v lahvi.
Chardonnay :
světově známá odrůda původem z Burgundska, na Moravě pěstována odedávna ve smíšených výsadbách s dalšími burgundskými odrůdami. Zraje v říjnu, dosahuje vysokých cukernatostí, nejlepších kvalit dosahuje na vápenitých půdách především Mikulovské podoblasti, kde jsou velmi podobné podmínky jako v Burgundsku. I při vysoké vyzrálosti si uchovává vyšší kyselinu, víno je tělnaté, plné se smetanovými a máselnými tóny, vůní pražených lískových ořechů a přezrálého exotického ovoce, banánů a manga, vhodná pro zrání v sudech barrique. Odrůda vhodná pro produkci speciálních vín se zbytkovým cukrem, lze však také produkovat lehčí ovocné a dobře pitelné víno. Podáváme k smetanovým sýrům a omáčkám, plodům moře, ke steakům a uzené rybě.
Irsai Oliver :
maďarská odrůda pocházející z Kecskemétu, kde vznikla původně jako stolní odrůda pro přímou konzumaci hroznů, jako taková však nebyla pro nevyrovnanou velikost hroznů a menší bobule vhodná a začala se využívat pro produkci aromatických lehkých vín, nebo jako přídavek do tvrdších vín s vysokým obsahem kyselin. Víno je vysoce aromatické s vůní po květu černého bezu a muškátu, tělo vína je lehké s nízkým obsahem kyselin, je to doplňková odrůda.
Müller-Thurgau :
byla vyšlechtěna Prof. Müllerem v Geisenheimu v Německu, později byla jako semenáč přenesena do kantonu Thurgau ve Švýcarsku. Jedná se pravděpodobně o křížence Ryzlink rýnský x Madlenka královská. V České republice je to nejpěstovanější odrůda. Je málo náročná na stanoviště, zraje v druhé polovině září. Využívá se pro výrobu burčáků a lehkého ovocitého vína. Víno má také nízký obsah kyselin ,nejčastěji se vyrábí jako víno jakostní nebo kabinetní. Víno je svěží, jemně aromatické s vůní dozrávajících broskví a grepu, někdy s tóny květu bezu černého a zázvoru a lehkou muškátovostí. Je vhodné jako aperitiv, k lehkým předkrmům, k drůbeži a měkkým nezrajícím sýrům. Vína této odrůdy se nedoporučují archivovat, ale pijí se jako mladá, obvykle 1 – 2 roky po sklizni.
Muškát moravský :
odrůda vyšlechtěná v Polešovicích panem Křivánkem křížením odrůd Muškát Ottonel a Prachttraube. Zrání odrůdy je rané, poskytuje lehká a pitelná aromatická vína, někdy i s přírodním zbytkovým cukrem. Vůně je květinová s citrusovými a muškátovými tóny. Suché víno je vhodné podávat jako aperitiv, k chřestu a husím játrům či jemným paštikám, sladké k dezertům a ovocným salátům.
Muškát Ottonel :
pravděpodobně pochází z Francie, kde se dodnes pěstuje především v Alsasku, u nás je málo rozšířena pro nestabilní sklizně, byla nahrazena odrůdou Muškát moravský, od které se liší jemnější vůní a vyšší kyselinkou.
Modrý Portugal :
raná modrá moštová odrůda s velkým hroznem a větší bobulí, původ není znám, pravděpodobně pochází z Rakouska. Hrozny Portugalu se využívaly i jako stolní k přímé konzumaci. Víno rubínové barvy se svěží vůní květin a drobného ovoce, lehké a pitelné s chutí hrušek, borůvek a třešní. Je vhodné podávat k studeným masovým pokrmům, drůbeži , těstovinám a zrajícím sýrům. Není většinou dobrou volbou pro archivaci, pije se jako mladé a využívá se i k přípravě Svatomartinského vína.
Neronet :
Doplňková odrůda vznikla na Vysoké škole zemědělské v Lednici na Moravě křížením odrůd (Svatovavřinecké x Modrý Portugal) a Alibernet, šlechtitelem je Prof. V. Kraus. Její zvláštností je obsah barviv i v dužině bobulí, patří mezi tzv. barvířky. Barva vína je temná až neprůhledná, vůně s jemnými kabernetovými tóny a neutrální chuť.
Neuburské :
náhodně vzniklá odrůda původem z Rakouska, pravděpodobně samovolný kříženec Rulandského bílého a Sylvánského. Jedná se o tradiční odrůdu pěstovanou na Moravě. Její hrozny zrají koncem září až začátkem října, mívají dobrou cukernatost, nejčastěji se zpracovávají na jakostní vína, dříve se víno z Neuburského využívalo jako každodenní pití, především v letních dnech při práci ve vinici. Jakostní a kabinetní vína jsou ovocná a lehká, přívlastková vína však naopak hustá, viskózní s vůní ořechů,malin, grepu a kandovaného ovoce, aroma se zvýrazňuje zráním v lahvích. Hodí se k zeleninovým pokrmům, vařenému hovězímu i k vepřovému, vína s vyšším zbytkovým cukrem jsou vhodná k dezertům, jako digestiv i samostatně k popíjení ve společnosti.
Pálava :
odrůda byla vyšlechtěna v Perné u Mikulova a ve Velkých Pavlovicích křížením Tramínu a Müller-Thurgau šlechtitelem J. Veverkou. Účelem novošlechtění bylo získat odrůdu s vyšší sklizní a zachovat kvalitu Tramínu. Zraje začátkem října a dosahuje vysokých cukernatostí. Vína jsou plná s aromatickou vůní medu, vanilky, růžových plátků, manga a banánů, chuť je kořenitá. Hodí se ke kořenitým jídlům i asijské kuchyni a sladká vína k dezertům, kachním játrům, plísňovým sýrům, cukrovému melounu a parmské šunce.
Ryzlink vlašský :

odrůda neznámého původu, pravděpodobně však vznikla v severní Itálii,některé zdroje uvádějí však Francii. Patří mezi nejpěstovanější odrůdy pro výrobu bílých vín na Moravě. Největší plochy této odrůdy se nacházejí v Mikulovské podoblasti, zde také dosahuje nejvyšších kvalit na vápenitých půdách v okolí Pálavy. Odrůda zraje velmi pozdě, často poskytuje surovinu na výrobu jakostních a kabinetních vín, tato vína jsou jednoduchá, lehká s pikantní kyselinou a vhodná ke každodenní konzumaci. Při cílené agrotechnice ve vinici však dokáže poskytnout vynikající vyzrálé hrozny na výrobu přívlastkových vín.Vína ryzlinku vlašského jsou potom velmi kvalitní, s vůní citrusového ovoce, lučních květin, u přírodně sladkých vín pak s buketem lesního a lipového medu a sušených rozinek. Odrůda je vhodná i pro výrobu ledového vína a slámového vína, neboť je pak přírodní zbytkový cukr harmonicky doplněn o příjemnou kyselinku. Suchá vína se snoubí se smaženými a tučnými jídly a tvrdými sýry, vína ze zbytkovým cukrem podáváme jako digestiv a s dezertem na závěr hostiny.
Rulandské bílé :
odrůda pochází z Francie z Burgundska, zde se však již téměř nepěstuje, u nás se pěstuje od dob Karla IV. Hrozny dozrávají v říjnu a dosahují obvykle vysoké cukernatosti, každoročně poskytuje surovinu vhodnou k výrobě přívlastkových vín. Vína jsou plná s vůní másla a lískových ořechů, jsou vhodná pro zrání v sudech barrique. Uplatňuje se i technologie Sur lie,tedy zrání na kvasnicích s pravidelným mícháním sedimentu, kdy dojde k obohacení vína o další aromatické látky. Lze jej kombinovat s hutnými pokrmy, smetanovými omáčkami, vyzrálými sýry a vepřovým masem na grilu. Vína jsou velmi vhodná pro archivaci.
Rulandské šedé :
vzniklo jako pupenová mutace Rulandského modrého, pochází z Burgundska, jedná se o tradiční odrůdu v České republice pěstovaná již od středověku. Zraje koncem září, má malé kompaktní našedivělé, načervenalé nebo namodralé hrozny. Odrůda dosahuje pravidelně velmi vysokých cukernatostí, běžná je kvalita výběr z hroznů a výběr z bobulí. Víno má vyšší zlatou barvu, hustou viskozitu, vůni pomerančů, hrušek, medu, karamelu a oříšků s rozinkami, chuť je plná s nižším obsahem kyselin, mnohdy vyšší obsah alkoholu, který způsobuje ohnivost vína a vyšší zbytkový cukr. Je vynikající volbou ke kachně nadívané kaštanovým krémem nebo kachně na pomerančích, k sýrům s modrou plísní a k ovocné bowli. Dezertní přírodně sladká vína podáváme samotná jako digestiv, nebo k dezertům.
Rulanské modré :
velmi stará odrůda, která k nám byla z Burgundska přivezena Karlem IV., ve své domovině poskytuje jedny z nejdražších a nejkvalitnějších červených vín. Vysoké kvality u nás dosahuje zejména na vápenitých spraších a na půdách s vysokým obsahem hořčíku. Její malé kompaktní hrozny dosahují nejvyšších cukernatostí z modrých odrůd. Barva je rubínová až cihlově červená, u starších vín s nahnědlým okrajem, vůně jahod, ostružin a třešní se snoubí s příjemnou hladkou tříslovinou, u archivních vín vynikne aroma sušených švestek a hořké čokolády s mandlemi. Hodí se k pečeným masům, zvěřině, paštikám a houbovým pokrmům. Podávejte ve velkých břichatých sklenicích, starší vína dekatujte do karafy.
Ryzlink rýnský :
jedna z nejstarších odrůd révy vinné, pochází z povodí Rýna, kde vznikla jako samovolný kříženec místní lesní révy a révy přivezené Římany. Velmi pozdní odrůda s velmi malým hroznem, typickým znakem jsou malé zlaté bobulky s tečkou na svém vrcholu. Sklizeň probíhá od poloviny října do listopadu, často se využívá na výrobu speciálních vín, ledového vína nebo výběru z cibéb. Víno je plné, velmi kořenité, jako mladé má aroma citrusů, lipového květu a meruněk či ananasu, vyzrálá vína se zbytkovým cukrem voní po lesním medu a rozinkách, vína archivní mají tóny medu a petroleje. Hodí se k předkrmům, rybám a telecímu masu, vysoké přívlastky k dezertům Je to nejvhodnější bílá odrůda pro zrání v lahvi, vysoce kvalitní vína mohou zrát i několik desítek let.
Sylvánské zelené :
její původ není zcela objasněn, pravděpodobně vznikla v povodí Dunaje jako semenáč lesní révy a révy přivezené Římany. Jedná se o doplňkovou odrůdu, která byla nejprve nahrazena Neuburským a později odrůdou Müller-Thurgau. Dnes se do našich vinic opět vrací jako místní specialita. Dozrává koncem září a poskytuje lehká pikantní vína s příjemnou osvěžující kyselinou, používá se i do kupáží k výrobě známkových vín. Je to poměrně náročná odrůda z pěstitelského hlediska. Lze z ní vyrábět vína jakostní i přívlastková a v neposlední řadě vína speciální, ledová a slámová. Suché víno této odrůdy má široké uplatnění v gastronomii, hodí se k tučnějším pokrmům.
Svatovavřinecké :
původně z Burgundska, zde se však již nepěstuje, největší výměry této odrůdy na světě jsou v České republice, název vznikl podle doby, kdy začínají modrat bobule a to bývá okolo Sv. Vavřince. Zraje koncem září až začátkem října, víno má velmi tmavou barvu, voní po švestkách, černém rybízu a povidlech, z přezrálých hroznů až po borůvkách. Chuť je sametově plná s příjemnou tříslovinou. Hodí se k tmavým masům, hovězímu, zvěřině a mladé víno k huse a kachně.
Sauvignon :
původ odrůdy je neznámý, pravděpodobně pochází z Francie. Je pěstována celosvětově, na Moravě je tradiční odrůdou, jejíž plochy se rozšiřují. Dozrává v říjnu, malé hrozny jsou mnohdy skryty v hustém olistění keře, potom jsou hrozny méně vyzrálé a vína z takových vín mají travnaté a kopřivové tóny. Víno je kvalitní,většinou přívlastkové kvality, plné s příjemnou ovocnou vůní černého rybízu, angreštu, broskví, květu akátu, tropického ovoce, někdy s jemným nádechem kopřiv. Suché víno je vhodné jako doplněk k těstovinám, bílým masům, zeleninovým pokrmům, především ke chřestu a ke kozím sýrům, sladší vína se hodí k dezertům.
Tramín :
velmi stará odrůda, možná pochází z obce Tramin v Tyrolsku. Drobné hrozny mají růžovo-červenou barvu a bobule mají velmi tuhou slupku, pod kterou jsou aromatické látky. Je to velmi málo plodná odrůda,ale odvděčí se za to vynikajícím kořenitým vínem nejvyšších kvalit. Zraje v říjnu a často se nechávají hrozny přezrát. Nejoblíbenější je jako přírodně sladké víno s překrásnou vůní růží, medu, rozinek, skořice a fialek. Mnohdy je napadána ušlechtilou plísní a tato sladká vína mohou dlouhou dobu zrát v lahvi. Kombinace s jídlem : k husím játrům, sýrům s modrou plísní, cukrovému melounu, parmské šunce a kořenitým jídlům, například k indické a thajské kuchyni.
Veltlínské zelené :
pochází pravděpodobně z Rakouska, kde je také nejrozšířenější odrůdou révy vinné. V České republice se pěstuje jen na Moravě a je zde jednou z nejpěstovanějších odrůd. Jedná se o plodnou pozdní odrůdu s velkým hroznem, zraje koncem září a začátkem října. Pověstná kvalita vín z této odrůdy je ze Znojemské podoblasti. Poskytuje pitelná příjemná vína ke každodenní konzumaci, ale zároveň v přívlastkové kvalitě vína plná, kořenitá s jemnou mandlovou, nebo pepřovou příchutí. V gastronomii se hodí k jednoduchým domácím jídlům, k řízku, vařenému hovězímu i ke smažené rybě či kuřecímu se sýrovou omáčkou.
Veltlínské červené rané :
pravděpodobně pochází ze severní Itálie. Pěstuje se v zemích bývalého Rakouska-Uherska jako doplňková odrůda. Má velké načervenalé hrozny, která zrají v září a mají nižší obsah kyselin. Používá se i synonyma Malvazia, nebo Večerka. Vína jsou obvykle suchá, ovocitá, s jemnou kyselinkou, lehká a pitelná, vhodné kombinovat s vepřovým i drůbežím masem, vhodná ke grilovaným rybám.
Zweigeltrebe :
odrůdy vyšlechtil F. Zweigelt z Klosterneuburgu z odrůd Svatovavřinecké a Frankovka, v Rakousku nejrozšířenější modrá odrůda, u nás se rozšířila především pro ranější zrání a pravidelné úrody. Je podobná Svatovavřineckému, vůně višní a bobulového ovoce je v chuti doplněná o kořenité tóny a zralou švestku. Hodí se k těstovinám, plísňovým sýrům a zvěřinovému guláši.

Zpět na výpis
Interaktivní výběr
Pomoc s výběrem+

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT

Italská vína  z regionů  Alto Adige  a Piemonte
10. 5. 2019

Italská vína z regionů Alto Adige a Piemonte

Objevte kouzlo skalní minerality a mikroklimatu horských strání. Zveme vás na degustaci 22.5.2019, na které budete mít možnost ochutnat italská vína z naší nabídky, a to jak stálice, tak i čerstvé novinky. K vínům budeme podávat lokální speciality.

Jak uchovávat víno
10. 6. 2018

Jak uchovávat víno

V případě, že nevlastníte zámek, hrad ani obdobnou nemovitost, kde sklepení nabízí prostor k uskladnění lehkých letounů, nevěšte hlavu. I v průměrných všedních podmínkách lze uskladnit kvalitní vína. Samozřejmě, že budeme mluvit o menším množství, ale pár desítek lahví někdy i stovek najde své podmínky.

Jak si vybrat víno
19. 5. 2018

Jak si vybrat víno

Nevíme, jestli Vás to uklidní, ale ani většina Francouzů se ve svých vínech nevyzná tak, aby si ho dokázali vybrat a zaručeně si pochutnali. Zkusíme Vám trochu pomoci nahlédnout do komplikovaného systému, ale nejdříve Vám nabídneme rychlou radu pro výběr podle typu vína, abyste mohli u nás nakoupit a pak pokračovat ve studiu již s plnou sklenicí pro Vás lahodného vína. Garantujeme Vám sice kvalitu u nás prodávaných vín, ale co konzument to jiný vkus, takže je třeba zjistit, co chutná právě Vám.

Slovník pojmů
3. 12. 2017

Slovník pojmů

Často nejasné termíny a obraty související s Francouzskou produkcí

KAM DÁL?