Měna: | Euro
nepřihlášenpřihlásitzaložit účet ]

Dobrá Vína - víno, eshop, prodej, obchod, moravská, francouzská vína - Dobrá Vína

           Dobrá Vína > Vše o víně > Moravské odrůdy

Moravské odrůdy

André :
byla vyšlechtěna ve Velkých Pavlovicích panem Ing. Horákem jako kříženec odrůd Frankovka a Svatovavřinecké. Je to velmi pozdně zrající odrůda s vysokými sklizněmi, při umírněné sklizni a dobrém vyzrání hroznů poskytuje velmi kvalitní vína. Velmi tmavá barva je podobná vínům z jižních zemí, voní po zralých ostružinách , lesních plodech, kávě a povidlech. Chuť je plná a vláčná s pěknou perzistencí a harmonickou tříslovinou. V gastronomii se bude skvěle snoubit s grilovanými masy, zvěřinou a plesnivými sýry.
Cabernet Sauvignon :
odrůda pocházející z Bordeaux, byla oblíbena na královském dvoře, patří k nejkvalitnějším odrůdám na světě. Zraní je velmi pozdní, hodí se jen do teplých lokalit, jinak hrozny nedozrají. Víno je granátové barvy s pomerančovým okrajem, ve vůni intenzivně cítíme černý rybíz, třešně, makovice, ostružiny, tabák, kůži, cedr a marmeládu. Chuť plná s výraznou tříslovinou, velmi vhodná pro zrání v sudech barrique a k archivaci. Kombinujeme s nejkvalitnější hovězí svíčkovou, zvěřinou a plesnivými sýry.
Frankovka :
tradičně pěstovaná odrůda na Moravě, dlouhé a velké modré hrozny zrají v říjnu. Barva je světlejší rubínová, vůně skořicově kořenitá s ovocitostí ostružin a višní přecházející do hořké čokolády. Skvěle se snoubí se zvěřinou, tmavými masy, steaky a uzeninami. Dříve se běžně používala do kupáží s Modrým Portugalem. Kvalitní přívlastková vína jsou vhodná pro zrání v lahvi.
Chardonnay :
světově známá odrůda původem z Burgundska, na Moravě pěstována odedávna ve smíšených výsadbách s dalšími burgundskými odrůdami. Zraje v říjnu, dosahuje vysokých cukernatostí, nejlepších kvalit dosahuje na vápenitých půdách především Mikulovské podoblasti, kde jsou velmi podobné podmínky jako v Burgundsku. I při vysoké vyzrálosti si uchovává vyšší kyselinu, víno je tělnaté, plné se smetanovými a máselnými tóny, vůní pražených lískových ořechů a přezrálého exotického ovoce, banánů a manga, vhodná pro zrání v sudech barrique. Odrůda vhodná pro produkci speciálních vín se zbytkovým cukrem, lze však také produkovat lehčí ovocné a dobře pitelné víno. Podáváme k smetanovým sýrům a omáčkám, plodům moře, ke steakům a uzené rybě.
Irsai Oliver :
maďarská odrůda pocházející z Kecskemétu, kde vznikla původně jako stolní odrůda pro přímou konzumaci hroznů, jako taková však nebyla pro nevyrovnanou velikost hroznů a menší bobule vhodná a začala se využívat pro produkci aromatických lehkých vín, nebo jako přídavek do tvrdších vín s vysokým obsahem kyselin. Víno je vysoce aromatické s vůní po květu černého bezu a muškátu, tělo vína je lehké s nízkým obsahem kyselin, je to doplňková odrůda.
Müller-Thurgau :
byla vyšlechtěna Prof. Müllerem v Geisenheimu v Německu, později byla jako semenáč přenesena do kantonu Thurgau ve Švýcarsku. Jedná se pravděpodobně o křížence Ryzlink rýnský x Madlenka královská. V České republice je to nejpěstovanější odrůda. Je málo náročná na stanoviště, zraje v druhé polovině září. Využívá se pro výrobu burčáků a lehkého ovocitého vína. Víno má také nízký obsah kyselin ,nejčastěji se vyrábí jako víno jakostní nebo kabinetní. Víno je svěží, jemně aromatické s vůní dozrávajících broskví a grepu, někdy s tóny květu bezu černého a zázvoru a lehkou muškátovostí. Je vhodné jako aperitiv, k lehkým předkrmům, k drůbeži a měkkým nezrajícím sýrům. Vína této odrůdy se nedoporučují archivovat, ale pijí se jako mladá, obvykle 1 – 2 roky po sklizni.
Muškát moravský :
odrůda vyšlechtěná v Polešovicích panem Křivánkem křížením odrůd Muškát Ottonel a Prachttraube. Zrání odrůdy je rané, poskytuje lehká a pitelná aromatická vína, někdy i s přírodním zbytkovým cukrem. Vůně je květinová s citrusovými a muškátovými tóny. Suché víno je vhodné podávat jako aperitiv, k chřestu a husím játrům či jemným paštikám, sladké k dezertům a ovocným salátům.
Muškát Ottonel :
pravděpodobně pochází z Francie, kde se dodnes pěstuje především v Alsasku, u nás je málo rozšířena pro nestabilní sklizně, byla nahrazena odrůdou Muškát moravský, od které se liší jemnější vůní a vyšší kyselinkou.
Modrý Portugal :
raná modrá moštová odrůda s velkým hroznem a větší bobulí, původ není znám, pravděpodobně pochází z Rakouska. Hrozny Portugalu se využívaly i jako stolní k přímé konzumaci. Víno rubínové barvy se svěží vůní květin a drobného ovoce, lehké a pitelné s chutí hrušek, borůvek a třešní. Je vhodné podávat k studeným masovým pokrmům, drůbeži , těstovinám a zrajícím sýrům. Není většinou dobrou volbou pro archivaci, pije se jako mladé a využívá se i k přípravě Svatomartinského vína.
Neronet :
Doplňková odrůda vznikla na Vysoké škole zemědělské v Lednici na Moravě křížením odrůd (Svatovavřinecké x Modrý Portugal) a Alibernet, šlechtitelem je Prof. V. Kraus. Její zvláštností je obsah barviv i v dužině bobulí, patří mezi tzv. barvířky. Barva vína je temná až neprůhledná, vůně s jemnými kabernetovými tóny a neutrální chuť.
Neuburské :
náhodně vzniklá odrůda původem z Rakouska, pravděpodobně samovolný kříženec Rulandského bílého a Sylvánského. Jedná se o tradiční odrůdu pěstovanou na Moravě. Její hrozny zrají koncem září až začátkem října, mívají dobrou cukernatost, nejčastěji se zpracovávají na jakostní vína, dříve se víno z Neuburského využívalo jako každodenní pití, především v letních dnech při práci ve vinici. Jakostní a kabinetní vína jsou ovocná a lehká, přívlastková vína však naopak hustá, viskózní s vůní ořechů,malin, grepu a kandovaného ovoce, aroma se zvýrazňuje zráním v lahvích. Hodí se k zeleninovým pokrmům, vařenému hovězímu i k vepřovému, vína s vyšším zbytkovým cukrem jsou vhodná k dezertům, jako digestiv i samostatně k popíjení ve společnosti.
Pálava :
odrůda byla vyšlechtěna v Perné u Mikulova a ve Velkých Pavlovicích křížením Tramínu a Müller-Thurgau šlechtitelem J. Veverkou. Účelem novošlechtění bylo získat odrůdu s vyšší sklizní a zachovat kvalitu Tramínu. Zraje začátkem října a dosahuje vysokých cukernatostí. Vína jsou plná s aromatickou vůní medu, vanilky, růžových plátků, manga a banánů, chuť je kořenitá. Hodí se ke kořenitým jídlům i asijské kuchyni a sladká vína k dezertům, kachním játrům, plísňovým sýrům, cukrovému melounu a parmské šunce.
Ryzlink vlašský :

odrůda neznámého původu, pravděpodobně však vznikla v severní Itálii,některé zdroje uvádějí však Francii. Patří mezi nejpěstovanější odrůdy pro výrobu bílých vín na Moravě. Největší plochy této odrůdy se nacházejí v Mikulovské podoblasti, zde také dosahuje nejvyšších kvalit na vápenitých půdách v okolí Pálavy. Odrůda zraje velmi pozdě, často poskytuje surovinu na výrobu jakostních a kabinetních vín, tato vína jsou jednoduchá, lehká s pikantní kyselinou a vhodná ke každodenní konzumaci. Při cílené agrotechnice ve vinici však dokáže poskytnout vynikající vyzrálé hrozny na výrobu přívlastkových vín.Vína ryzlinku vlašského jsou potom velmi kvalitní, s vůní citrusového ovoce, lučních květin, u přírodně sladkých vín pak s buketem lesního a lipového medu a sušených rozinek. Odrůda je vhodná i pro výrobu ledového vína a slámového vína, neboť je pak přírodní zbytkový cukr harmonicky doplněn o příjemnou kyselinku. Suchá vína se snoubí se smaženými a tučnými jídly a tvrdými sýry, vína ze zbytkovým cukrem podáváme jako digestiv a s dezertem na závěr hostiny.
Rulandské bílé :
odrůda pochází z Francie z Burgundska, zde se však již téměř nepěstuje, u nás se pěstuje od dob Karla IV. Hrozny dozrávají v říjnu a dosahují obvykle vysoké cukernatosti, každoročně poskytuje surovinu vhodnou k výrobě přívlastkových vín. Vína jsou plná s vůní másla a lískových ořechů, jsou vhodná pro zrání v sudech barrique. Uplatňuje se i technologie Sur lie,tedy zrání na kvasnicích s pravidelným mícháním sedimentu, kdy dojde k obohacení vína o další aromatické látky. Lze jej kombinovat s hutnými pokrmy, smetanovými omáčkami, vyzrálými sýry a vepřovým masem na grilu. Vína jsou velmi vhodná pro archivaci.
Rulandské šedé :
vzniklo jako pupenová mutace Rulandského modrého, pochází z Burgundska, jedná se o tradiční odrůdu v České republice pěstovaná již od středověku. Zraje koncem září, má malé kompaktní našedivělé, načervenalé nebo namodralé hrozny. Odrůda dosahuje pravidelně velmi vysokých cukernatostí, běžná je kvalita výběr z hroznů a výběr z bobulí. Víno má vyšší zlatou barvu, hustou viskozitu, vůni pomerančů, hrušek, medu, karamelu a oříšků s rozinkami, chuť je plná s nižším obsahem kyselin, mnohdy vyšší obsah alkoholu, který způsobuje ohnivost vína a vyšší zbytkový cukr. Je vynikající volbou ke kachně nadívané kaštanovým krémem nebo kachně na pomerančích, k sýrům s modrou plísní a k ovocné bowli. Dezertní přírodně sladká vína podáváme samotná jako digestiv, nebo k dezertům.
Rulanské modré :
velmi stará odrůda, která k nám byla z Burgundska přivezena Karlem IV., ve své domovině poskytuje jedny z nejdražších a nejkvalitnějších červených vín. Vysoké kvality u nás dosahuje zejména na vápenitých spraších a na půdách s vysokým obsahem hořčíku. Její malé kompaktní hrozny dosahují nejvyšších cukernatostí z modrých odrůd. Barva je rubínová až cihlově červená, u starších vín s nahnědlým okrajem, vůně jahod, ostružin a třešní se snoubí s příjemnou hladkou tříslovinou, u archivních vín vynikne aroma sušených švestek a hořké čokolády s mandlemi. Hodí se k pečeným masům, zvěřině, paštikám a houbovým pokrmům. Podávejte ve velkých břichatých sklenicích, starší vína dekatujte do karafy.
Ryzlink rýnský :
jedna z nejstarších odrůd révy vinné, pochází z povodí Rýna, kde vznikla jako samovolný kříženec místní lesní révy a révy přivezené Římany. Velmi pozdní odrůda s velmi malým hroznem, typickým znakem jsou malé zlaté bobulky s tečkou na svém vrcholu. Sklizeň probíhá od poloviny října do listopadu, často se využívá na výrobu speciálních vín, ledového vína nebo výběru z cibéb. Víno je plné, velmi kořenité, jako mladé má aroma citrusů, lipového květu a meruněk či ananasu, vyzrálá vína se zbytkovým cukrem voní po lesním medu a rozinkách, vína archivní mají tóny medu a petroleje. Hodí se k předkrmům, rybám a telecímu masu, vysoké přívlastky k dezertům Je to nejvhodnější bílá odrůda pro zrání v lahvi, vysoce kvalitní vína mohou zrát i několik desítek let.
Sylvánské zelené :
její původ není zcela objasněn, pravděpodobně vznikla v povodí Dunaje jako semenáč lesní révy a révy přivezené Římany. Jedná se o doplňkovou odrůdu, která byla nejprve nahrazena Neuburským a později odrůdou Müller-Thurgau. Dnes se do našich vinic opět vrací jako místní specialita. Dozrává koncem září a poskytuje lehká pikantní vína s příjemnou osvěžující kyselinou, používá se i do kupáží k výrobě známkových vín. Je to poměrně náročná odrůda z pěstitelského hlediska. Lze z ní vyrábět vína jakostní i přívlastková a v neposlední řadě vína speciální, ledová a slámová. Suché víno této odrůdy má široké uplatnění v gastronomii, hodí se k tučnějším pokrmům.
Svatovavřinecké :
původně z Burgundska, zde se však již nepěstuje, největší výměry této odrůdy na světě jsou v České republice, název vznikl podle doby, kdy začínají modrat bobule a to bývá okolo Sv. Vavřince. Zraje koncem září až začátkem října, víno má velmi tmavou barvu, voní po švestkách, černém rybízu a povidlech, z přezrálých hroznů až po borůvkách. Chuť je sametově plná s příjemnou tříslovinou. Hodí se k tmavým masům, hovězímu, zvěřině a mladé víno k huse a kachně.
Sauvignon :
původ odrůdy je neznámý, pravděpodobně pochází z Francie. Je pěstována celosvětově, na Moravě je tradiční odrůdou, jejíž plochy se rozšiřují. Dozrává v říjnu, malé hrozny jsou mnohdy skryty v hustém olistění keře, potom jsou hrozny méně vyzrálé a vína z takových vín mají travnaté a kopřivové tóny. Víno je kvalitní,většinou přívlastkové kvality, plné s příjemnou ovocnou vůní černého rybízu, angreštu, broskví, květu akátu, tropického ovoce, někdy s jemným nádechem kopřiv. Suché víno je vhodné jako doplněk k těstovinám, bílým masům, zeleninovým pokrmům, především ke chřestu a ke kozím sýrům, sladší vína se hodí k dezertům.
Tramín :
velmi stará odrůda, možná pochází z obce Tramin v Tyrolsku. Drobné hrozny mají růžovo-červenou barvu a bobule mají velmi tuhou slupku, pod kterou jsou aromatické látky. Je to velmi málo plodná odrůda,ale odvděčí se za to vynikajícím kořenitým vínem nejvyšších kvalit. Zraje v říjnu a často se nechávají hrozny přezrát. Nejoblíbenější je jako přírodně sladké víno s překrásnou vůní růží, medu, rozinek, skořice a fialek. Mnohdy je napadána ušlechtilou plísní a tato sladká vína mohou dlouhou dobu zrát v lahvi. Kombinace s jídlem : k husím játrům, sýrům s modrou plísní, cukrovému melounu, parmské šunce a kořenitým jídlům, například k indické a thajské kuchyni.
Veltlínské zelené :
pochází pravděpodobně z Rakouska, kde je také nejrozšířenější odrůdou révy vinné. V České republice se pěstuje jen na Moravě a je zde jednou z nejpěstovanějších odrůd. Jedná se o plodnou pozdní odrůdu s velkým hroznem, zraje koncem září a začátkem října. Pověstná kvalita vín z této odrůdy je ze Znojemské podoblasti. Poskytuje pitelná příjemná vína ke každodenní konzumaci, ale zároveň v přívlastkové kvalitě vína plná, kořenitá s jemnou mandlovou, nebo pepřovou příchutí. V gastronomii se hodí k jednoduchým domácím jídlům, k řízku, vařenému hovězímu i ke smažené rybě či kuřecímu se sýrovou omáčkou.
Veltlínské červené rané :
pravděpodobně pochází ze severní Itálie. Pěstuje se v zemích bývalého Rakouska-Uherska jako doplňková odrůda. Má velké načervenalé hrozny, která zrají v září a mají nižší obsah kyselin. Používá se i synonyma Malvazia, nebo Večerka. Vína jsou obvykle suchá, ovocitá, s jemnou kyselinkou, lehká a pitelná, vhodné kombinovat s vepřovým i drůbežím masem, vhodná ke grilovaným rybám.
Zweigeltrebe :
odrůdy vyšlechtil F. Zweigelt z Klosterneuburgu z odrůd Svatovavřinecké a Frankovka, v Rakousku nejrozšířenější modrá odrůda, u nás se rozšířila především pro ranější zrání a pravidelné úrody. Je podobná Svatovavřineckému, vůně višní a bobulového ovoce je v chuti doplněná o kořenité tóny a zralou švestku. Hodí se k těstovinám, plísňovým sýrům a zvěřinovému guláši.